Tattoo

Od svých pubertálních let (které mě asi nikdy neopustí) přemýšlím o tetování. Na jeho realizaci (zatím) nedošlo. Není to z důvodu, že by mě rodiče vydědili, nebo že bych se nemohla rozhodnout, zda si nechám vytetovat jednorožce nebo ostnatý drát. Tím strašákem je, že ta bolest bude nesnesitelná. Můj nízký práh bolesti je opravdu velmi nízký. A moc dobře vím, jak rychle omdlím, když mi berou krev.

Byla jsem poctěna, když jsem mohla jednu ze svých nejbližších kamarádek doprovodit na její první tetování. Záviděla jsem jí její klid, vyrovnanost (nebo tak aspoň působila) a odhodlanost. Já jsem jen doufala, že jako doprovod, morální podpora a zákulisní fotograf se nesesunu při prvních zvucích.

Přežily jsme to obě. Ona si odnesla krásné tetování a já ponaučení, že pokud bude místnost vyvětraná (nebo tam bude otevřené okno), budu mít mokrý hadr na hlavě a tetování bude malé, tak bych to mohla zvládnout také. Mám si něco vybrat?

Photo 30.04.16 12 06 41Photo 30.04.16 12 10 30Photo 30.04.16 12 11 10Photo 30.04.16 12 16 04Photo 30.04.16 12 16 26Photo 30.04.16 12 16 29Photo 30.04.16 12 24 43

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s